Optimalizace extenzívních čistírenských technologií ve světle narůstajících požadavků na kvalitu vypouštěné odpadní vody

Podstata návrhu projektu byla vytvořena na základě četných vazeb na provozované objekty extenzívních čistíren v České republice. Návrh je spojen s výzkumnými aktivitami z předchozích období, se zkušenostmi získanými prostřednictvím zahraničních spoluprací a s úzkou spoluprací s praxí. V první fázi výzkumu budou pečlivě vybrány reprezentativní objekty, které byly nebo jsou realizovány dle nejnovějších výzkumných poznatků, a to právě na základě zahraničních norem a zahraničních moderních přístupů. Mezi objekty budou zařazeny jak systémy založené na koncepci původních „kořenových čistíren“, tak objekty rekonstruované na novější generace. Sledování se bude týkat jak zcela nových řešení provedených dle aktuálních rakouských a německých technických předpisů, tak i specifických francouzských systémů. Všechny hodnocené objekty budou na začátku unifikovány z pohledu monitorovacích prvků – budou osazeny průtokoměry, podrobnější provozní deníky, doplněny o základní měření meteorologických charakteristik a záznamy spotřeby elektřiny. Unifikace proběhne po součinnosti s provozovateli/správci objektů, u kterých budou hodnoceny a upravovány provozní přístupy (kontroly z pohledu obsluhy ČOV, záznamy obsluhy i činnosti obsluhy) tak, aby bylo reálné provést objektivní srovnání a vyhodnocení. Současně se zahájením projektu budou sjednoceny četnosti vzorkování i samotné analyzované parametry se zaměřením na základní formy živin (dusík, fosfor), tak i na organické znečištění. Monitorovány budou veškeré ukazatele a formy sloučenin, které vypovídají o formě znečištění a průběhu biologických a biochemických procesů, respektive odrážející technologické postupy čištění. Jedná se např. o Nc, N-NH4+, N-NO3-, N-NO2-, NL, Pc, P-PO43-, pH, O2, ORP atd. Do vzorkování bude ale zahrnuto stanovení farmak a mikroplastů, což jsou látky, jejichž chování u extenzivních ČOV je nedostatečně popsané nejen v ČR, ale i celosvětově.analýzy budou zpracovávány VÚV TGM, který disponuje potřebným laboratorním vybavením. Dílčí provozní rozbory použité k částečnému hodnocení účinnosti dílčích opatření budou zpracovávány i na VUT, které bude zároveň provádět drobné technické úpravy na jednotlivých objektech s cílem dosažení co možná nejlepšího výsledku. Pro posouzení a porovnání se předpokládá minimálně čtyř technologických uspořádání: 1) horizontálně protékané filtry (původní systém využívány v ČR především na přelomu tisícletí), 2) rekonstruované řešení – kombinace horizontálního a vertikálního filtru (upravená původní koncepce), 3) technologické schéma – předčištění + vertikální filtr + vertikální filtr (Rakouský systém), 4) řešení dvou vertikálních filtrů bez předčištění (Francouzský sytém). V závislosti na hodnocení odlišných uspořádání budou hledány optimální provozní strategie i dílčí konstrukční modifikace tak, aby byla zajištěna vysoká účinnost sledovaných zařízení.