Anaerobní separátor nerozpuštěných látek a nutrientů

Projekt řeší vývoj, ověření a podporu zavedení do praxe pro zařízení ekonomicky dostupné, schopné na principu kombinace mechanického, biologického anaerobního předčištění a dalších zcela nových fyzikálně-chemických postupů zabezpečit splnění zvýšených požadavků na odstranění nutrientů (N a P) a nerozpuštěných látek z odpadních vod z objektů s velkými rozdíly v sezónní produkci odpadních vod. Zařízení bude konstruováno jako moduly - využitelné v rámci celku nebo samostatně.

Představení projektu

Projekt řeší akutní problém vzniklý vydáním nové legislativy, zejména Nařízením vlády 416/2010, kterou byly zpřísněny požadavky na vypouštění do vod podzemních. Dosažení těchto požadavků je problematické zejména tam, kde není možné nebo vhodné použít aerobní biologické čištění tj. u objektů s velkým kolísáním produkce znečištění nebo dokonce sezónním provozem. Zpřísněné požadavky mají své opodstatnění – nízký obsah nerozpuštěných látek kvůli kolmataci a nebezpečí znehodnocení území z hlediska infiltrace a přísnější požadavek na odstranění dusíku
pak z hlediska kvality pitné vody. Objektů, kde je a kde bude potřebné tento problém vyřešit tak, jak budou postupně probíhat vodoprávní řízení, jsou stovky. Stávající nejčastější řešení, septik a zemní filtr, buď není schopno požadovaných hodnot dosáhnout, případně nejsou na lokalitě odpovídající prostorové možnosti. U zemních filtrů je navíc také problém s jejich kolmatací, pokud unikají nerozpuštěné látky ze septiku.

Projekt tedy řeší jak problematiku předčištění, tak různé způsoby dočištění – v rámci projektu mají být navrženy a odzkoušeny na poloprovozních zařízeních:

• anaerobní technologie na předčištění odpadních vod -postup, se kterým má ASIO již i provozní zkušenosti, který je však třeba dále na základě vyhodnocení zkušeností optimalizovat,
• separace NL v anaerobních podmínkách - je třeba navrhnout nové uspořádání separační části zařízení na gravitačním principu nebo filtraci,
• dávkovací zařízení do dalšího stupně (případně naopak kontinuální odtok a možnost akumulace), je třeba přizpůsobit již dodávaná zařízení na vyvíjený výrobek a provést jejich typizaci,
• sorpce – je známa možnost použití zeolitů, avšak v praxi pro účely použití u domovních čistíren se tato technologie zdá z hlediska provozních nákladů nepraktická, předpokládá se tedy odzkoušení dalších látek na principu nanomateriálů s vyššími sorpčními schopnostmi které zatím v poloprovozních podmínkách zkoušeny nebyly a jejich nového uspořádání
• katalytická oxidace – je ve stadiu laboratorního zkoumání – v projektu se předpokládá její odzkoušení v poloprovozu a návrh uspořádání zařízení na odstraňování dusíkatých sloučenin,
• elektro-chemické metody – existují výzkumné zprávy o laboratorních pokusech s možností el. chemického odstranění amoniaku, v projektu se předpokládá poloprovozní odzkoušení
• hygienické zabezpečení komunálních vod – zatím se používá chlorace nebo UV, příp. membránová filtrace. V literatuře jsou uvedeny i další možnosti, prozkoumání elektro-chem. metod, případně hygienizace jako vedlejšího účinku výše uvedených postupů se tedy pro tuto velikost ČOV přímo nabízí.
• s výše uvedeným souvisí i zkoumání možnosti dekolmatace zakolmatovaného prostředí.